49. vesmírný týden 2020
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 11. do 6. 12. 2020. Měsíc bude ubývat z úplňku k poslední čtvrti. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn a vysoko nad jihem Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najedeme skvrny. Čínská sonda Chang’e 5 míří k odběru vzorků z povrchu Měsíce. Raketa Falcon 9 má na kontě už 100 startů a jeden první stupeň letěl a přistál už sedmkrát. Před 495 lety se narodil Tadeáš Hájek z Hájku a před 25 lety startovala sluneční observatoř SOHO.
Obloha
Měsíc bude v úplňku 30. listopadu v 10:30 SEČ.
Planety:
Jupiter (−2 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer nízko nad jihozápadem a jejich vzdálenost od sebe na obloze klesla asi na čtyři měsíční úplňky, tedy kolem 2°. Mars (−1 mag) je vidět večer vysoko nad jižním obzorem. Ráno září nízko nad jihovýchodem jasná planeta Venuše (−3,9 mag).
Aktivita Slunce zůstává zvýšená. Největší skvrny byly v aktivní oblasti AR2786, která má i komplikované magnetické pole, což vede k slabším erupcím. Další menší skvrny se objevují i na jiných částech slunečního kotouče. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.
Autor: Lukáš Dorko
Kosmonautika
Autor: CNSA
25. listopadu byl proveden úspěšný statický zážeh tří motorů Raptor pod zkušebním exemplářem Starship SN8. Očekáváme, že v průběhu týdne může být proveden testovací let do výšky 15 km.
25. listopadu došlo k sedmému opakovanému použití prvního stupně rakety Falcon 9 včetně úspěšného přistání. Zatím žádný neletěl více než šestkrát. Raketa vynesla další várku družic Starlink, čímž se jejich počet na obloze přiblížil tisícovce. Šlo také o stý start rakety Falcon 9.
V neděli 29. listopadu v 8:15 SEČ z japonské Tanegašimy úspěšně odstartovala raketa H-IIA s přenosovou geostacionární družicí JDRS-1.
30. listopadu má startovat z Kourou ve Francouzské Guayáně v Jižní Americe raketa Sojuz-ST-A s urychlovacím stupněm Fregat-M s družicí Falcon Eye 2.
5. 12. má startovat Falcon 9 s nákladní verzí Crew Dragonu k ISS. V nehermetizované části má být Bishop (NanoRacks Airlock Module – přechodová komora pro vypouštění malých družic).
Startovat má také čínská raketa CZ-3B (5. 12. s družicí Gaofen-14) nebo odložená raketa Sojuz 2-1b z Plesecka s trojicí družic Gonets-M.
Autor: CNSA/CASC/CLEP
Výročí
1. prosince 1525 (495 let) se narodil významný český astronom Tadeáš Hájek z Hájku. Jeho záznamy polohy komety z roku 1577 porovnal se svými Tycho Brahe a nade vší pochybnost umístil komety mimo zemskou atmosféru. Podobně Tychonova supernova z roku 1572, u níž nebyla zjištěna paralaxa, ukázala, že vesmír není neměnný a že se zde zjevují objekty, které narušují poklidný řád nebeských sfér. Tadeáš Hájek také zorganizoval stěhování Tychona do Prahy a také příjezd Keplera, čímž přispěl k významnému pokroku středověké astronomie.
1. prosince 1580 (440 let) se narodil francouzský astronom Nicholas-Claude Fabri de Peiresc. V minulém týdnu jsme jej zmiňovali s výročím objevu mlhoviny v Orionu. Byl to tedy jeden z prvních pozorovatelů oblohy pomocí dalekohledu. Díky pozorováním zatmění Měsíce napříč Středozemním mořem se mu podařilo specifikovat, že moře je asi o 1000 km menší.
1. prosince 1960 (60 let) odstartoval Korabl-Sputnik 3 (Sputnik 6) se psy Pčelka a Muška, dalšími zvířaty, rostlinami a také televizní kamerou. Jednalo se o další test kabiny lodi Vostok. Vzhledem k navigační chybě se Sputnik rozpadl při návratu a vše živé na palubě zahynulo. Úspěchem mise bylo alespoň předání telemetrie a televizního signálu z průběhu mise.
2. prosince 1995 (25 let) odstartovala sluneční observatoř SOHO. Tato veleúspěšná družice je stále v provozu. Jedná se zároveň o nejlepšího objevitele komet (k 15. 6. 2020 už 4 000). Většina komet patří k těm, které se přibližují Slunci a tam zanikají. Nejčastěji jde o členy tzv. Kreutzovy rodiny komet, o níž se předpokládá, že vznikla rozpadem jedné obří komety. Poslední jasnější sluneční „kamikaze“ (sungrazer) byla kometa C/2011 W3 (Lovejoy), ta však svůj těsný průlet nad povrchem Slunce poměrně nečekaně přežila, a proto byla tak jasná.
4. prosince 1965 (55 let) odstartovali v lodi Gemini 7 Frank Borman a Jim Lovell. Let byl úspěšnou přípravou na budoucí mise Apollo. Nadto se podařil první let dvou kosmických lodí ve formaci, když se přiblížili k lodi Gemini 6A. Oba se poté vydali k Měsíci na palubě Apollo 8, který obletěli na Štědrý den 1968. Zatímco Frank se již k Měsíci znovu nevydal, Jim Lovell sice letěl, ale zrovna na palubě Apolla 13…
Výhled na příští týden
- přistání pouzdra Hayabusy 2
- výročí: Supernova SN185
- výročí: Gerard Kuiper
- výročí: sonda Galileo u Jupiteru
- výročí: objev planetky Astraea
- výročí: Ladislav Křivský
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
